Bordeaux – království vína, kde si připadáte jako v pohádce (jen s korkem navíc)
- wineboxcb
- 3. 9.
- Minut čtení: 2
Aktualizováno: 6. 9.

Když se řekne Bordeaux, mnohým se vybaví luxusní zámky, víno, které má svůj vlastní rodokmen, a ceny, ze kterých se člověku trochu zatočí hlava ještě dřív, než otevře lahev. Ale nebojte – Bordeaux není jen nedosažitelný svět pro milionáře. Je to hlavně region, kde se rodí vína, která udávají tón celé Evropě.
Trocha geografie, než se napijeme
Bordeaux leží na jihozápadě Francie, u řeky Garonny a Dordogne, které se tu potkávají a tvoří slavný estuár Gironde. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že půda i mikroklima se tu mění doslova kilometr od kilometru – proto taky Bordeaux není jedno víno, ale stovky různých stylů.
Červená vládnou, ale…
Typické Bordeaux = červené víno, nejčastěji směs Cabernet Sauvignonu, Merlotu a Cabernet Francu. Cabernet dodává strukturu, Merlot šťavnatost a měkkost, a dohromady je to symfonie, která umí zrát desetiletí.Ale pozor – i bílé Bordeaux existuje! A není vůbec k zahození. Sauvignon Blanc a Sémillon tvoří osvěžující suchá vína i slavné sladké kousky, třeba z oblasti Sauternes.
Fun fact: třídy, které nejsou školní
Už v roce 1855 tu vznikl slavný „Clasement de Bordeaux“, tedy žebříček nejlepších vinařství. Château Lafite, Latour, Margaux nebo Mouton Rothschild – to jsou jména, která najdete v každé učebnici. Ale dnes už víme, že skvělá vína dělají i menší château, která nepotřebují zlatý rámeček kolem etikety.
A teď k nám…
Na našem e-shopu zatím najdete jednoho zástupce – Château Peynaud Bagnac. Poctivé Bordeaux, které vás přesvědčí, že i víno z tohoto kraje může být dostupné, pitelné a zatraceně dobré.
Jenže my jedeme dál – doslova. V září vyrážíme přímo do Bordeaux, abychom přivezli další lahve. Budeme ochutnávat, diskutovat, smát se, a ano – i trochu bojovat s kufry, aby se do nich všechno vešlo. Děláme to proto, že nás to baví, a hlavně proto, že víme, že budete chtít ochutnat víc.
Bordeaux v jedné větě?
Víno, které vám ukáže, že dobrá sklenička je vždycky cesta – někdy do Francie, jindy jen na gauč.






Tak spíš na ten gauč. :-)